Biologicky rozložitelný odpad

Biologicky rozložitelným odpadem se dle zákona o odpadech rozumí jakýkoliv odpad, který podléhá aerobnímu nebo anaerobnímu rozkladu. Patří zde např. potraviny, odpad ze zeleně, papír, některý velkoobjemový odpad - nábytek, textil z přírodních vláken. Biologicky rozložitelný odpad je v odpadovém hospodářství nejvýznamnější skupinou komunálních odpadů. Převážná část těchto odpadů je předurčena k látkovému nebo materiálovému využití. Způsob nakládání s biologicky rozložitelným odpadem může ovlivnit složky životního prostředí a to jak pozitivně, tak negativně.

Do oblasti nakládání s bioodpady se promítá směrnice Evropské Unie 31/99/ES pro skládkování odpadu v platném znění a její hlavní cíl: zlepšit environmentální standard skládek v členských státech EU. To znamená snížit negativní environmentální dopady skládek. V popředí zájmu je rozvoj opatření pro využívání organického odpadu jeho kompostováním, anaerobním vyhníváním, či energetickou regenerací, tedy vrátit organické látky do koloběhu přírody, aby nedocházelo k jejich zbytečnému hromadění na skládkách.

Bioodpad sám o sobě je ve většině případů obsažen ve směsném komunálním odpadu jako neškodná příměs. K riziku však může dojít smícháním s ostatními druhy odpadů, tím dochází ke zvýšení nekontrolovatelných či škodlivých reakcí na skládkách. Za anaerobních podmínek, tedy bez přístupu vzduchu, se organický odpad rozkládá za vzniku skládkového plynu, tzv. bioplynu. V největší míře je zastoupen methan (CH4). Při nesprávném zacházení, nakládání a odstraňování s biologicky rozložitelným odpadem dochází k negativnímu ekonomickému dopadu na obec a občany. Kompostováním v blízkosti vzniku biologicky rozložitelných odpadů lze v některých případech ušetřit až polovinu nákladů na odvoz těchto odpadů. Dalším přínosem je také ušetření financí co se týče hnojiv a pěstovatelských substrátů například při zazeleňovacích pracích obce, pěstování na zahradách či v domácnostech. Dle původu a složení lze bioodpad rozdělit na bioodpad ze zahrad a z domácností.

Dle nařízení ES č. 1774/2002 v platném znění se stanovují hygienická pravidla týkající se zpracování vedlejších živočišných produktů, které nejsou určeny k lidské spotřebě. Jedná se především o bioodpady kontaminované živočišnými zbytky se zvýšenými nároky na hygienizaci.

Bioodpady můžeme rozdělit do dvou skupin:

Biologicky rozložitelný odpad (BRO)

Jsou ty odpady, které podléhají aerobnímu nebo anaerobnímu rozkladu. Jsou to zejména odpady ze zemědělství, lesnictví a potravinářství, dále odpady z průmyslu papírenského a textilního, odpady ze zpracování dřeva, kůží a dalších výrob. Jde o kvantitativně významnou skupinu – představují zhruba 23 % veškeré produkce odpadů.

Biologicky rozložitelný komunální odpad (BRKO)

Patří rovněž do skupiny BRO, ale jsou i kvantitativně významnou skupinou tzv. směsných odpadů: jejich podíl je, v závislosti na oblasti, kolem 40 procent. BRKO mají různorodé vlastnosti a proto je jejich sběr, zpracování a odstraňování problematické. Mají i negativní vliv na životní prostředí - jde zejména o tvorbu skleníkových plynů a kyselých výluhů při hydrologických procesech. Životní prostředí může výrazně ovlivnit i způsob nakládání s nimi, a to jak pozitivně, tak negativně. Některé druhy odpadů, vykazovaných jako BRKO, však mají jen určitý podíl biologicky rozložitelné složky.