Kompostování

První známá kompostárna s řízenou technologií vznikla v České republice v roce 1912. To je také důvod, proč je u nás tradice kompostování jedna z nejstarších v Evropě. Zhruba 70 let se rozvíjelo neuvěřitelnou rychlostí. V té době se také odhaduje, že bylo vyprodukováno asi 2,5 milionů tun kompostu. Po roce 1989 však kompostování upadá a to hlavně z důvodu ztráty státní dotace a tak se výroba kompostu snižuje z 2,5 mil. tun na 200-400 tis. tun za rok. Komposty jsou tedy nejvíce využívány při rekultivacích, při zakládání či údržbě zeleně. Až v roce 2000 byla poskytnuta finanční podpora státu na hnojení zemědělské půdy, díky tomu se zvýšil zájem zemědělců o kompostování. Tato podpora byla však v roce 2001 zastavena a z tohoto důvodu muselo nespočet kompostáren ukončit svůj provoz.

Charakteristika kompostovatelných odpadů

Důležitou podmínkou pro proces vermikompostování je kvalita vstupních odpadů. Odpady, které jsou vhodné pro proces kompostování, musí svými vlastnostmi odpovídat požadavkům ČSN 46 5735 Průmyslové komposty. Odpady, které vznikají v zahradě a v domácnosti jako odpady organické, lze použít ke kompostování:

odpady ze zahrady všeho druhu (celé rostliny, listí, košťály, posekaná tráva, dřevní odpad aj.),
organické odpady z domácnosti (odpad z květinových záhonů, zbytky zeleniny, ovoce a brambor - i zkaţené, vyluhované sáčky čaje a kávová sedlina, popel ze dřeva, vaječné skořápky, hygienický, zmačkaný papír, v minimálním mnoţství i novinový papír apod.),
jiné organické odpady všeho druhu (sláma, hobliny, piliny, podestýlka a hnůj z chovu drobného zvířectva, výlisky aj.).

Odpad vhodný ke kompostování :

ovocné a zeleninové odpady,
čajové a kávové zbytky ,
novinový papír, lepenka, papír. ručníky,
popel ze dřeva,
posekaná tráva, větvičky, listí, drnové řezy třísky, piliny, hobliny, kůra,
zvířecí fekálie (drůbeží trus, kejda, hnůj),
mléčné produkty,
skořápky z ořechů.

Odpady nevhodné ke kompostování:

tuky, odřezky masa, kosti chemicky ošetřené látky,
„nemocné“ rostliny slupky z tropického ovoce, pecky popel z uhlí, cigaret,
oddenková plevel,
časopisy,
kameny, plasty, sklo, kovy,
žhavý popel a lehce hořlavé materiály.

Popis kompostovacího procesu

Proces kompostování nebo také přeměna na organické látky se rozdělují do tří fází. O délce a také průběhu jednotlivých fází rozhoduje především technologie kompostování, surovinová skladba kompostu, podmínky kompostování a roční období.

Zejména mikroorganismy zajišťují přeměnu organických látek odpadů na humusové látky při kompostování. Jde o podobné procesy jako při přeměně organických látek v půdě. V kompostu lze získat až desetkrát více mikroorganismů na rozdíl od půdy, získat humusové látky produktivněji a rychleji tím, že vyrobíme nejlépe vyhovující podmínky pro rozvoj aerobních mikroorganismů.

Fáze odbourávání (mineralizace) – v této úvodní fázi rozkladu polysacharidů, bílkovin a tuků, které jsou zahrnuty v odpadech se uvolňuje teplo a zahřívá se zrající kompost na teplotu 50 - 65°C. Také se v této fázi uplatňují termofilní houby, které rozkládají lignocelulózové látky. Při těchto hydrolýzních procesech se nahromaděním organických kyselin zcela zvyšuje kyselost substrátu. Fáze mineralizace trvá většinou 2 - 3 týdny, ale u kompostu s velkým obsahem dřevní štěpky trvá až 2 měsíce. Tato fáze je typická rychlým nárůstem teploty, po které přijde relativně rychlý pokles. Konečným produktem jsou čpavek, aminokyseliny, voda, CO2, dusičnany, polysacharidy. Kompost prozatím nemá vlastnosti humusu, nemůžeme jej proto aplikovat do půdy.
Fáze přeměny - tato fáze přetrvává od čtvrtého do desátého týdne a teplota začíná znovu klesat na 40 - 45°C. Při této fázi přeměny vystřídá termofilní bakterie jiná skupina mikroorganismů. Přeměnou organických látek vznikají postupně humusové složky, které se pojí na jílovité částice, jsou odolné mikrobiálnímu rozkladu a ve zrajícím kompostu už nepoznáme původní hmoty odpadů. Kompost dostává stejnoměrně hnědou barvu, nevykazuje jiţ známky fytotoxicity a díky činnosti drobných organismů je charakteristický drobtovitou strukturou. Ke konci fáze přeměny již je kompost možný aplikovat jako hnojivo.
Fáze dozrávání (syntézy) – fáze, kdy kompost získává více zemitou strukturu. Dochází tedy k vytvoření stabilního a účinného humusu kvůli vytvoření vazeb mezi anorganickými a organickými látkami. Teplota postupně klesá na teplotu prostředí, pH se zvyšuje (kyselost substrátu klesá), jednotlivé částice kompostu by se měly rozpadat. V této fázi syntézy by neměl být čpavek ani fytotoxické částice. Úbytek hmotnosti je již minimální.

Při kompostovacím procesu dochází ke snížení hmotnosti v kompostované hmotě. Od začátku procesu je celkový pokles hmotnosti o 50%.

Faktory ovlivňující proces kompostování

Materiál zpracovávají nejrůznější mikroorganismy (houby a bakterie), které pro život potřebují specifické podmínky pro život. Jsou to podobné pochody, které probíhají v půdním prostředí při přeměně organické hmoty. Pro rozvoj těchto mikroorganismů je možné v kompostech vytvořit lepší podmínky a dosáhnout tak ve srovnání s půdou k několikanásobnému množství. Tím je také dosaženo rychlejšího procesu humifikace.

Je tedy nezbytné zabezpečit optimální podmínky pro tyto mikroorganismy úpravou následujících faktor:

vlhkost,
složení výchozího materiálu,
provzdušnění substrátu (kyslík),
zrnitost a homogenita substrátu,
teplota a tma,
přídavek zeminy nebo dalších látek,
hodnota pH,
obsah fosforu.

Kompostování

​

​