Atlas firem na zpracování biologicky rozložitelného odpadu v Moravskoslezském kraji
ELIO Slezsko a.s.
Tato společnost patří pod společnost Marius Pedersen a.s. Je dánskou společností, která se specializuje na určité postupy.
Marius Pedersen se specializuje především na:
a) Nakládání se všemi druhy odpadů,
b) Kompletním řešením pro města a obce v oblasti údržby veřejných prostor,
c) Vývoj vlastních technologií na přepravu, zpracování a využití odpadů.
V tehdejším Československu se společnost ukázala v roce 1990 a začala řešit likvidaci odpadů. Cílem bylo tehdy vyřešit co nejmodernějším způsobem nakládání s odpady v určitých částech regionu východních Čech. Během velmi krátké doby se Marius Pedersen stala špičkou na českém trhu mezi subjekty zabývajícími se odpadovým hospodářstvím.
Po roce 2000 společnost rozšířila své služby i na další oblasti jako:
a) Údržba zeleně,
b) Letní a zimní údržba komunikací,
c) Oprava komunikací,
d) Údržba veřejného osvětlení.
Marius Pedersen je vlastníkem několika technologií na přepravu, úpravu, zpracování a využití odpadů:
a) Třídící linky,
b) Lisovací technologie,
c) Linky na výrobu alternativního paliva,
d) Linky na drcení regranulaci plastů,
e) Solidifikační linky,
f) Zařízení na biodegradaci materiálu kontaminovaných ropnými produkty,
g) Řízení skládky odpadů kategorie ostatní a nebezpečný odpad,
h) Kompostámy.
Kompostovací plochy
Kompostování je efektivní způsob jak využít BRO (biologicky rozložitelné odpady). Výstupem z kompostovacího procesu jsou výrobky nebo odpady, které už nejsou považovány za bioodpady. Kompostováni se řídí podle Zákona o odpadech č. 185/200! Sk, v platném znění,
také vyhláškou č. 294/2Q05Sb. a č. 341/2008 Sb.
V proběhu kompostování mohou být také využity materiály, které zvyšují účinnost a kvalitu kompostovacího procesu.
Kompostáma nepřijímá odpady, které by mohly snížit či zastavit kompostovací proces nebo snížit jejich využitelnost výsledného produktu kompostování (např. z důvodu vysokého obsahu těžkých kovů). Také nelze ukládat odpady s obsahem nežádoucích příměsí, velmi silně zapáchající odpad nebo odpad v tekuté formě.
Průběh kompostování
-
Vozidlo s bioodpademje nejdříve zkontrolováno obsluhou zařízení, zda odpovídá deklaraci a dokladům o odpadu,
-
Odpad je zvážen a zaevidován, vozidlo je nasměrováno k místu vykládky,
-
Přijatý odpad je v případě potřeby dále zpracován (drcení, míchání, odstranění nežádoucích složek),
-
Dále je odpad zakládán do tvaru zakládky trojúhelníkového nebo lichoběžníkového tvaru,
-
V případě více zakládek s různým výsledným použitím, jsou od sebe odlišeny a odděleny tak, aby nedocházelo ke vzájemnému smíchání.
Optimální podmínky pro rozvoi mikroorganizmů, které rozkládají organickou hmotu:
-
Dostatečný obsah organických látek -to Vhodný poměr uhlíku a dusíku,
-
Potřebná vlhkost v průběhu celé doby kompostování,
-
Úprava pH v případě potřeby,
-
Provzdušnění substrátu.
Případná regulace teploty v průběhu kompostování odpadu.
Konstrukce skládek se řadí mezí technické stavby a musí splňovat vysoké nároky, např.:
-
trvalá odolnost proti mechanickým, fyzikálním., chemickým a biologickým vlivům,
-
začlenění skládky do okolního reliéfu krajiny.
Areály skládek doplňují další provozní zařízení, která jsou začleněna do tzv. „Centra pro komplexní nakládání s odpady“.
K samotné skládce začleňujeme také tyto objekty:
-
prostor pro příjem a deklaraci dováženého odpadu -» systém pro jímání skládkových plynů s jejich využitím v kogenerační jednotce na výrobu elektrické energie,
-
uzavřený systém k jímání průsakových vod -» kompostáma,
-
shromažďovací místa k získání využitelných komodit odpadu biodegradační plocha.
Cena za uložení odpadů na skládku
Cena ukládky odpadu na řízenou skládku je složena ze tři základních složek:
-
ze základní ceny spojené s provozem a výstavbou skládky,
-
z nákladu na finanční rezervu pro rekultivaci skládky a na zajištění následné péče o skládku. Uvedený náklad je fixní a vychází ze zákona o odpadech. Pro komunální odpady je to částka 100,- Kč/t, pro ostatní odpady a inertní odpady 35,- Kč/t,
-
z poplatku, který kompenzuje environmentální zátěž z provozu skládky. Poplatek vychází ze Zákona o odpadech. Příjemcem poplatku je obec, na jejímž katastrálním území se skládka nachází.